V kráteru sopky

Náš poslední den a noc v Ubudu! Uteklo to tak rychle… Od začátku jsme věděli, že s Ubudem se nám bude těžko loučit. Čekal nás ještě poslední velký výlet hloub do vnitrozemí Bali - k vulkánu Gunung Batur ležícímu v centrálním pohoří. Vyrazili jsme co nejdříve po snídani, protože ještě ten večer jsme museli vrátit naši vypůjčenou motorku. Po cestě jsme opět míjeli rýžové terasy v oblasti Tegalalang. Tentokrát jsme využili denního světla a udělali si tu první velkou přestávku. Zelená rýžová pole představují jednu z vůbec nejkrásnějších scenérií na Bali. Voda neustále protéká z jednoho políčka na druhé, a tak tento typicky balijský systém zaručuje, že každému se dostane podíl vody. ...

Volný den

Po náročném výletování v horách jsme se rozhodli vzít si následující den k srdci radu z průvodce “Bali do kapsy”, v němž se píše, že zlatým hřebem pobytu v Ubudu může být mimo jiné “jednoduché nicnedělání”. A přesně tomu jsme se dnes rozhodli věnovat :-)! Jako každé ráno jsme posnídali v klidné zahradě naší ubikace za zvuků místní relaxační hudby. Snídaně v Ubudu byly rozhodně jedny z nejlepších, které jsme na naší svatební cestě zažili a navíc nám je vždy servírovaly roztomilé Balijky, kterým jsme přišli stejně exotičtí jako ony nám :-D. ...

Chrám na jezeře

Jak už jsem zmínila v některém z předchozích příspěvků, Ubud je skvělým strategickým místem, protože se z něj dá podnikat řada výletů k zajímavým památkám. Během našeho pobytu jsme si naplánovali dva náročnější výlety do vzdálenější horské oblasti a jeden z nich připadnul právě na dnešní den. Moje zažívání se bohužel stále nechtělo umoudřit, ale Péťa už se na výlet moc těšil, takže jsem se pokusila nějak dát dohromady a hned po snídani jsme vyrazili na cestu. ...

Na kávové plantáži

Sobota byla asi prvním dnem, kdy jsem si uvědomila, že s mým zažíváním něco není tak úplně v pořádku. Nepřikládala jsem tomu ale zatím moc velkou důležitost, slupla jsem Loperon a utěšovala se tím, že jsem vyčerpaná spíš z našeho nabitého programu než z nějakých svých zdravotních trablů. Tentokrát jsme chtěli náš den pojmout zase trošku oddechověji. Po snídani jsme vyrazili do Gunung Kawi, kde se nachází jedna z největších a nejvýznamnějších památek na Bali - deset svatyní vytesaných do skalní stěny. Každá z nich je údajně památníkem člena balijské šlechty z 11. století. ...

Opičí království

Náš druhý den v Ubudu započal královskou snídaní - oproti celkem chudé nabídce v Kutě jsme v našem hotýlku Gana Villa měli na výběr dokonce ze tří variant snídaňového menu, které vždy zahrnovalo nějaké sladké pečivo, vajíčka, toasty na sladko nebo palačinky a džusy z čerstvého ovoce. Zkrátka ideální start nového dne. Po snidani jsme hned nakopli naši mašinu a vyrazili směr Lesní svatyně posvátných opic. V této husté džungli stojí tři posvátné chrámy a zároveň je i domovem početné tlupy balijských makaků, kteří jsou vždy připraveni ukrást turistům jídlo nebo rovnou celou tašku (toho jsme byli také svědky). ...

Jíst, meditovat, milovat Ubud

Po zážitky nabitém dnu stráveném na nejjižnějším cípu Bali jsme se rozhodli následující den pojmout víc odpočinkově. Po snídaní jsme si udělali hezkou procházku k proslulé pláži v Kutě, o které se ve všech průvodcích píše jako o té nejlepší pláži na Bali. Na každém rohu tu narazíte na surfařské školy nebo prodavače kokosů. Mě ale jako obvykle nejvíc nadchlo sbírání mušliček :-) Okolo poledne jsme se vydali zpátky do hotýlku sbalit si věci, protože už jsme měli domluvený odvoz do Ubudu. Přes Peťového kolegu z práce jsme dostali ještě doma v Čechách kontakt na taxikáře Antoka. O Antokovi zde neslyšíte naposledy - jeho služeb jsme využili hlavně ke konci dovolené, kdy jsme se potřebovali přesunout z Bali na Jávu. Upřít se mu nedá, že na něho byl stoprocentní spoleh a na čemkoliv jsme se domluvili, to platilo. Jinak mi ovšem Antok k srdci moc nepřirostl. Navzdory všem našim očekáváním ohledně obyvatel Indonésie na nás působil dost rezervovaně a hlavně jsme s ním museli neúnavně smlouvat, jinak by z nás sedřel kůži :-D ...

V ráji surfařů

Bali bylo prvním místem v Asii, kde se začalo sufrovat, a dodnes nabízí desítky vyhlášených surfařských oblastí. A právě do jedné z nich jsme se rozhodli vypravit během našeho druhého výletu z výchozího bodu Legianu. Naše cesta tentokrát vedla na poloostrov Bukit - nejjižnější cíp Bali - až do oblasti Ulu Watu, nejslavnějšího surfařského zlomu s proslulými vlnami. Po zaparkování naší káry na parkovišti se nám naskytnul pohled na dramatický útes, od něhož vedou schody dolů k legendárnímu příboji. Při sestupu dolů k pláži jsme míjeli spousty lákavě vyhlížejících kavárniček a warungů a samozřejmě také celou řadu surfařských obchůdků a půjčoven. Na surfaře tu narazíte opravdu na každém kroku (a je to hezká podívaná :)). A co teprve ty výhledy na moře! ...

V rytmu reggae

S prvním článkem rekapitulujícím naši svatební cestu jsem si dala celkem načas, já vím. Zažili jsme toho tolik, že bylo třeba to napřed trochu vstřebat. Jako obvykle to bude na několik pokračování a těšit se můžete na krásné fotky, které Péťa postupně upravuje (je jich přes tisíc!). Po předchozí vynikající zkušenosti s Emirates jsme se rozhodli letět do dálek opět s nimi a znovu musím potvrdit, že jejich servis je prostě bezkonkurenční. Kvůli asi čtyřhodinové pauze na přestup, kterou jsme měli v Dubaji, jsme od nich dokonce dostali vouchery na občerstvení v několika letištních fast foodech, čehož jsme rádi využili. Letenky jsme si koupili pouze do Jakarty - vyšlo to mnohem levněji, než přímo do balijského centra Denpasaru a z Jakarty už nebyl problém sehnat let s nějakou místní společností za pár kaček. My si zvolili Air Asia a byla to celkem fajn volba, ikdyž měl náš let z Jakarty asi hodinové zpoždění. Ale doletěli jsme ve zdraví a to je hlavní :-)! ...