Kris Carr - Bláznivá sexy dieta

Duben jsem sama pro sebe vyhlásila neoficiálním měsícem zdravějšího životního stylu. Krom toho, že jsem se snažila minimálně čtyřikrát do týdne cvičit alespoň 10 minut denně jógu, zkusila jsem zase malinko vylepšit i svůj jídelníček. Samozřejmě ne vždy se to daří na sto procent a někdy člověk z nedostatku času/lenosti sáhne po té méně zdravé variantě. I proto jsem si tentokrát vybrala k recenzi knihu s trochu zavádějícím názvem - Bláznivá sexy dieta - která nabízí zajímavý pohled na to, jak funguje naše tělo a jak se k němu chovat tak, aby nám co nejdéle vydrželo :-). ...

Z dubnové knihovničky

Když se dívám na seznam četby uplynulého měsíce, cítím se znovu jako před maturitou :). Arnošt Lustig - Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou Mé první literární setkání s Lustigem. A musím bohužel konstatovat, že mě docela zklamalo - jeho styl vyprávění mi prostě moc nesedí. Přestože jako osobnost má všechen můj obdiv a respekt, ke svým oblíbeným autorům ho nejspíš nezařadím. Novela je poměrně krátká a nečte se úplně špatně. Přesto mám pocit, že v textu je ukryto mnohem více, než je na první pohled patrné, a to je asi i důvod, proč je na začátku obtížné se do knížky začíst. Hlavní zápletka líčí past na bohaté židovské obchodníky, kteří se nechávají vydírat skupinou nacistů s vidinou, že si tím zachrání holý život. Kateřina Horovitzová se k nim připlete prakticky náhodou a ve chvíli, kdy nacistickou léčku prohlédne, sebere poslední síly, aby pomstila sebe i zbytek své rodiny. Čtenář celkem brzy odhalí, k jakému konci celý příběh směřuje. To ale nepovažuji za velkou chybu. Spíš než šokovat čtenáře závěrem chtěl Lustig demonstrovat lidskou přirozenost “chytat se stébla”, živit v sobě i v těch nejtěžších situacích alespoň malou jiskru naděje. Nám se to z dnešního pohledu může jevit jako naivita, ale v kontextu nejhrůznější války, jakou tato země zažila, to vlastně není nic nepochopitelného. Zápletkou knihy jsem tedy nadšená, zpracování mi však nesedlo. Zatím nechávám tento literární zážitek uležet a časem snad dostanu chuť přečíst si od Lustiga něco jiného. ...

Graeme Thomson - George Harrison: Za zamčenými dveřmi

Po shlédnutí Scorseseho snímku Living in the material world, o kterém jsem tu nedávno psala, jsem zase po dlouhé době dostala chuť na nějakou Beatles biografii. A když jsem objevila v knihkupectví Megaknihy.cz tento životopis George Harrisona s podtitulem Za zamčenými dveřmi, měla jsem jasno. Publikace je poměrně nová - vyšla teprve před dvěma lety u příležitosti Georgových nedožitých sedmdesátin. Je docela obsáhlá (488 stran!) a nechybí v ní ani tři přílohy černobílých fotek. ...

Březnová knihovnička

Dobrou půlku měsíce jsem promarodila s chřipkou - po prvních protrpěných dnech jsem si tedy mohla dopřát váleníčko v posteli v obležení knížek :-). Ivona Březinová - Panenka z ebenového dřeva Jeden víkend v KM jsem zrovna měla náladu na nějaké milé nenáročné čtení. Pro tyto případy je vždycky dobré mít v knihovně nachystánu menší zásobičku ověřeného braku… nebo pár knížek pro děti! Tentokrát jsem tedy zvolila tu druhou variantu a oprášila jednu ze svých nejmilejších dětských knížek. Popisuje jeden rok v životě desetileté Reginy, který musí strávit kvůli svému tatínkovi - lékaři - v rovníkové Africe. Kapitoly jsou krátké, aby dětského čtenáře moc neunavily, a nechybí jim zajímavé zápletky ani humor. ...

Antonio G. Iturbe - Osvětimská knihovnice

Ačkoliv titulek dnešního literárního příspěvku nezní příliš optimisticky, musím se vám hned na úvod svěřit s velikou radostí. Dostala jsem možnost spolupracovat s internetovým knihkupectvím MegaKnihy.cz a vybrat si u nich knížky ke zrecenzování. Moc se na tuto novou zkušenost těším a věřím, že díky ní vám budu moct přiblížit spoustu zajímavých titulů, které stojí za přečtení. Ten, o kterém píšu dnes, je opravdu mimořádný. “Nacisté jsou knihami posedlí, slídí po nich, pořádají na ně štvanice a zakazují je, kde mohou. Všichni diktátoři, tyrani a utlačovatelé v dějinách, ať už byli té či oné barvy pleti, Árijci, černoši, orientálci, Arabové anebo Slované, všichni měli jedno společné - zuřivě pronásledovali knihy. A bylo lhostejné, jménem jaké víry to dělali, jestli na obranu lidové revoluce nebo k hájení výsad patricijských tříd, na obranu božího přikázání anebo na obranu tupé vojenské poslušnosti. Knihy jsou velmi nebezpečné, nutí přemýšlet.” ...

Únorová knihovnička

Uplynulý měsíc přinesl na poli literárním nejedno milé překvapení. To největší vám ale svěřím až v příštím článku - napovím jen tolik, že se týká navázání spolupráce, a protože všichni dobře víte, jak zbožňuju psaní a literaturu, asi nebude úplně těžké uhodnout, o co se jedná. Oukej, přiznávám se, že některým už jsem to vyžvanila :D - ti ostatní se ale nechají překvapit a zatím si třeba přečtou něco málo o mých únorových knižních tipech… ...

Milan Kundera - Valčík na rozloučenou

Jako ve všech Kunderových dílech, ani ve Valčíku na rozloučenou sympatické postavy nečekejte. Všechny ty zvrácené vztahy, nelogické zaplétání se do vlastních lží, přetvářka… vždycky když to čtu, tak si říkám, co je to ten Kundera vlastně za člověka a proč jednou nemůže vymyslet normální postavu, se kterou by se jeden mohl ztotožnit. "…V této zemi jsou děti trestány za neposlušnost rodičů a rodiče za neposlušnost dětí. Kolik mladých lidí bylo vyhozeno ze studia, protože jejich rodiče upadli v nemilost! A kolik rodičů se smířilo s doživotní zbabělostí, jen aby neuškodili svým dětem! Kdo si tu chce uchovat alespoň jistou svobodu, nesmí mít děti…" ...

Prosincová knihovnička

Vítám vás na svém blogu v novém roce 2015! A čím jiným začít, než právě knížkami. S politováním musím konstatovat, že jedinou knížkou, kterou mi tentokrát Ježíšek přinesl, byla kuchařka Dity P. - což, jak jistě sami uznáte, nejde zařadit mezi beletrii :D Ale ono je to možná dobře. Aspoň se třeba letos konečně dostanu ke spoustě těch nepřečtených restů doma i v Brně nebo se vrátím ke svým starým oblíbeným knížkám a přečtu si je ještě jednou. Nebylo by to hezké novoroční předsevzetí ;-)? ...

Listopadová knihovnička

Ani na poli literárním to tentokrát nebyla žádná sláva. Spoustu knížek jsem takzvaně “nakousla”, ale už nebyl čas dobrat se konce. Letošní vánoční “prázdniny” ale budou opět pohádkově dlouhé, tak snad to během prosince všecko dohoním :-). Jan Trachta - Tichý dech Hned na úvod začnu silným zážitkem - knížkou Tichý dech, kterou mi doporučila Terka a nakonec mi ji nadělili moji nejmilejší kolegové jako dárek (ještě spolu se Škvoreckého Hříchama, mojí srdcovkou - jsou prostě nejzlatější :-)!). Terčino doporučení pro mě bylo dostatečnou zárukou kvality, takže jsem čekala něco mimořádného - a taky že jo! Tichý dech je upřímnou výpovědí mladého českého chirurga, působícího v organizaci Lékaři bez hranic, o jeho absolvovaných misích ve válkou sužovaném Kongu a na Haiti těsně po ničivém zemětřesení. Vyprávění je mnohdy až neuvěřitelné. Trachta se snaží demytizovat představu lékaře coby všemouhoucího odborníka. Mnohdy se ocitá v bezvýchodné situace, kdy pro své pacienty nemůže udělat vůbec nic. Po přečtení ve vás zůstane hluboký obdiv nad lidskou solidaritou a vděk za naši středoevropskou lékařskou péči (nad kterou by sice občas člověk zaplakal, ale…). Vyprávění dobře ilustruje také série autentických fotografií z Konga i Haiti. Rovněž jsem ocenila kapitolu, vysvětlující prapůvod současných ozbrojených konfliktů v Kongu a v okolních afrických státech. Kniha si právem vysloužila ocenění Magnesia Litera v kategorii “objev roku”. ...

Říjnová knihovnička

Jestli se vám zdá, že tento měsíc praská literární rubrika ve švech, zdá se vám to zcela správně. Aneb dejte knihomolovi týden dovolené bez jasného programu a takhle to dopadne :D… Josef Škvorecký - Sedmiramenný svícen Útlá kniha obsahuje sedm krátkých povídek s židovskou tematikou, které se odehrávají v období druhé světové války. Povídky na sebe sice navazují, ale zároveň funguje i každá sama o sobě. Za zmínku stojí i působivé ilustrace. Josefa Škvoreckého musím jako obvykle jen a jen doporučit! ...