V Greenwichi

Následující den byl, co se týče počasí, asi nejhorší za celý náš pobyt v Londýně. Krom toho, že byla pěkná kosa, to od rána navíc vypadalo na déšť. A to se nám vůbec, ale vůbec nelíbilo - vyráželi jsme totiž na výlet do Greenwiche. Když jsme vylezli na stanici metra u O2 Areny, zjistili jsme, že k observatoři je to ještě pěkná štreka pěšky. Ocitli jsme se v jakési průmyslové zóně, kde nejen že chcípnul pes, ale navíc tady nebyl ani žádný záchytný bod, podle kterého bychom se mohli zorientovat a najít cestu. Takto zoufalé nás potkal jeden milý pán venčící pejska, a zeptal se, kam bychom potřebovali. Řekli jsme, že hledáme observatoř v Greenwichi. Úplně přesně jsme nepochopili, co nám radí, ale porozuměli jsme, že se tam dostaneme autobusem a je to asi sedm zastávek odsud. A tak jsme se zaradovali a naskočili do našeho prvního double deckeru :-)! Měli jsme štěstí, že jsme se octnuli v okrajové části, kde se to turisty zrovna nehemžilo. Celé horní patro autobusu jsme tak měli pro sebe a mohli blbnout s foťákem :-). ...

Okolo Temže

Následujícího rána vedly naše první kroky do banky na Earl’s Court Road. Záhy po příjezdu do Londýna jsme totiž zjistili, že jsme doma nafasovali staré britské bankovky a modlili jsme se, aby nám je v bance vyměnili. Naštěstí to nebyl vůbec žádný problém a během pár minut jsme odcházeli s aktuální měnou :-). Poté už jsme se vydali rovnou na metro na Tower Hill. Při této cestě jsme pochopili, co je pravdy na tom, že obyvatelé Londýna na své metro věčně nadávají. Na Tower Hill jsme jeli snad hodinu (přitom je to pořád centrum města) - metro za každou druhou zastávkou stálo někde v tunelu. Šumějícím zprávám z rozhlasu jsme moc nerozuměli, takže nezbývalo než doufat, že k Toweru nakonec šťastně dorazíme. Pohled, který se před námi otevřel hned poté, co jsme vylezli zpátky na světlo, ale za všechna ta příkoří rozhodně stál. ...

Discovering London

Na náš první den v Londýně jsme si naplánovali okruh po pravděpodobně nejslavnějších místních památkách. Nejprve jsme metrem zamířili na Picadilly Circus s populární soškou Erose. Okolí fontánky mi sice přišlo poněkud špinavé a zaplivané, ale jinak mě atmosféra místa nadchnula - obrázek, který se nám naskytnul, byl prostě jako vystřižený z učebnice angličtiny pro střední školy :D! Navíc všude kolem projížděl jeden doubledecker za druhým. Picadilly Circus ...

Přípravná fáze a Péťův první let

Většina mých milých čtenářů už jistě ví, že letos se cílem naší dovolené stala britská metropole - Londýn. Pokud si ještě vzpomínáte na mé články o cestě za oceán, Londýn a já - to byla láska na první pohled. Na to první setkání před přistáním na Heathrow nikdy nezapomenu. Už tehdy jsem doufala, že se spolu nevidíme naposledy. Čekala jsem tři roky, než se tenhle sen stal skutečností. Anglie však nakonec splnila všechna má očekávání, a tak se v nejbližších dnech můžete těšit na spoustu fotek, historek a dojmů. Těšíte se :)??? ...

Lotrinský koláč

Ano, zase listové těsto… Začíná to tu být trošku nuda, že :D? Ale musím podotknout, že tenhle koláč je zatím asi ten nejlepší počin z listového těsta, který jsem kdy vytvořila. A prostě ho musíte vyzkoušet O:-)!!! 500g listového těsta 10dkg anglické slaniny 15dkg šunky 1 pórek 150g strouhaného sýra 2 vejce 1 kelímek smetany Listové těsto rozválíme do obdélníku velikosti plechu. Plech vyložíme pečícím papírem, navrch dáme těsto a po celé délce jej propícháme vidličkou. Slaninu nakrájíme na kousky a necháme nasucho vyškvařit v pánvi, až zavoní, přidáme nakrájenou šunku a nadrobno pokrájený pórek (případně i lžíci másla). Osmahneme dozlatova. Poté směs přendáme na těsto a zasypeme sýrem. Troubu předehřejeme na 180°C a na chvíli necháme těsto zapéct. Až se nám nafoukne, rozkvedláme vejce ve smetaně, podle chuti osolíme a směsí zalijeme koláč. Pečeme dozlatova asi 35 minut. ...

(Ne)kulturní červen

Tenhle červen by akcemi vydal hned na několik měsíců. Teď, když se za uplynulými dny ohlížím, ani moc dobře nechápu, jak jsme to vůbec mohli všecko stihnout a k tomu ještě chodit do práce :D… Letos jsme - především kvůli nepříznivému počasí - navštívil jenom jeden ze série ohňostrojů Ignis Brunensis, a sice ten švýcarský, nazvaný poeticky “Příběh lásky”. Když si počasí konečně dalo říct a jedno páteční odpoledne zcela nečekaně vykouklo slunce, oprášili a dofoukali jsme kola, oblíkli dresy a vyrazili na první letošní cyklovýlet. Na zpáteční cestě jsme v Komárově na hřišti objevili parádní posilovnu pod širým nebem :-)! Oblíbili jsme si večerní toulání po Kamenné kolonii, Anthroposu a Štýřicích. Objevili jsme tak spoustu zajímavých míst (věděli jste třeba, že v Brně je ulice Jaroslava Foglara :)?) a dokonce se nám úplně po haluzi podařilo najít kešku na břehu Svratky. ...

Červnové počtení

Zdeněk Křížek, Ivan Crha - Jak psát reklamní text Jak jsem avizovala minulý měsíc, po roce bez zkoušek a bez učebnic mi studium začalo chybět, a tak jsem se rozhodla začít vzdělávat v tom, co mě teď aktuálně tak nějak živí. Do knihovny jsem šla úplně naslepo a rozhodla se vybrat impulzivně to, co mě na první pohled zaujme. V tomto případě to určitě nebylo šlápnutí vedle. Příručka je napsaná velmi čtivě a přehledně a obsahuje jak zajímavé teoretické informace, tak praktická cvičení (která jsem, přiznám se, moc poctivě nedělala :D…). Záběr knížky je poměrně široký a seznámí vás mimo jiné i se základy marketingu, trochou psychologie i poznatky z oblasti reklamy a PR. Musím říct, že mě tato “učebnice” v mnoha ohledech inspirovala, povzbudila do práce, ale i sebrala pár iluzí :-). Tak či tak ji všem, kteří se zajímají o textařinu, moc doporučuju! Autoři dělají čest svému povolání a napsali opravdu čtivé dílko. ...

Červnová spotřeba

Červen už se pomalu chýlí ke konci, a tak je čas na pravidelnou kosmetickou bilanci :-)… Sada s bio vanilkou, Yves Rocher (sprchový a koupelový gel, tělové mléko a šumivá tableta do koupele) Tuto vanilkovou sadu jsem dostala od Nezdař loni k narozeninám. Jako první jsem vyzkoušela šumivou tabletu. Musím říct, že skrz obal voněla velmi pronikavě, ve vaně už ale zas tak silně cítit nebyla. Vodu zbarvila hezky do žluta, ale jinak jsem nezaznamenala žádný zvláštní efekt - osobně mám asi radši pěnu :-). Co se týče tělového mléka, má dost tekutou konzistenci, takže není příliš hydratační. Každopádně nádherně a intenzivně voní a z pokožky je i docela dlouho cítit. Nejvíc nadšená jsem nakonec byla ze sprcháče. Na to, jak sladké vanilkové vůně moc nemusím, mě tahleta úplně dostala. Sprcháč voní fakt omamně a nádherně provoní nejen tělo, ale také celou koupelnu. Navíc výborně pění. Určitě bych se nebránila ani většímu balení. Na zimu bude tenhle fešák do vany ideální! ...

Slaný cibulový koláč

Řekla jsem si, že bych vám (a koneckonců i sobě) mohla zase po delší době udělat chutě a přidat sem nějaký nový recept. Zhruba před měsícem jsem zatoužila opět zaexperimentovat s listovým těstem a vytvořila jsem tento cibulový koláč podle ONA Dnes. 400g listového těsta 1 velká červená cibule (v obchodě neměli, použila jsem bílou) 2 stroužky česneku 1 lžíce olivového oleje 200ml zakysané smetany 100ml smetany 100g mozzarelly (lze nahradit i nivou či jiným pikantnějším sýrem) sůl, pepř čerstvý rozmarýn či jiné oblíbené bylinky Troubu předehřejeme na 220°C, plech vyložíme pečícím papírem. Těsto rozválíme a vyložíme jím plech. Na tomto místě jen podotýkám, že naše domácnost nedisponuje válem ba ani válečkem :D… Nakonec stačilo trochu zaimprovizovat s deskou na krájení, kterou jsem si vybrala za bodíky z Emca, a Kozlem v plechovce ;-). Cibuli oloupeme, rozpůlíme, nakrájíme na plátky a rozebereme. Česnek oloupeme a utřeme. Cibuli a česnek promícháme s olejem, rozložíme je na těsto a dáme na 12 minut zapéct. Až nám koláč trochu povyskočí, zapečené těsto s cibulí zalijeme směsí, kterou si připravíme smícháním zakysané smetany se smetanou, nadrobno pokrájeným sýrem a solí a pepřem. Koláč ozdobíme natrhaným rozmarýnem či jinými bylinkami a pečeme dalších 12-15 minut. ...

(Ne)kulturní květen

Trochu opožděně přináším článek o tom, co přinesl květen na poli kulturním i jiném… Museli jsme oželet komorní atmosféru Artu a vydali se nakonec na Šmejdy do Palace Cinema. Dokument byl opravdu zajímavý, i když mnoho z něj už bylo v médiích prozrazeno. Přesto mě překvapil některými momenty a dojal svým závěrem. Doporučuju! Když letošní jaro ještě bylo jarem, vyrazili jsme s guru Péťou a několika dalšími jogíny na první jógu v přírodě. Cvičili jsme v trávě na paloučku na Červeném kopci a bylo to prostě báječné :-)! Navštívila jsem startupovou soutěž Star Cube Show. Letošní projekty mě úplně neokouzlily, zato si mě získal štědrý raut plný výborných jednohubek a chlebíčků… nojo, jsem barbar :D! Ani letos jsme si nemohli nechat ujít brněnskou muzejní noc. Tentokrát jsme se vydali do Muzea romské kultury. Expozice je skutečně velice zajímavá a určitě stojí za vidění. Nezapomenutelným se stal i zdejší interaktivní koutek, ve kterém jsme se mohli “nahastrošit” do různých stylových modelů a udělat si foto :-). V Muzeu romské kultury ...