Letní knihovnička

Achjo, to léto zase tak uteklo! A s jeho koncem přichází i pravidelná dávka mé knižní inspirace pro všechny knihomoly :) Bessel van der Kolk - Tělo sčítá rány Myslím, že nebudu přehánět, když prohlásím, že se v současné době jedná o naprosto kultovní bibli o problematice traumatu, jeho vzniku a dopadů na naše životy. Dlouho jsem si nebyla jistá, zda tuto publikaci ve své knihovničce potřebuju, ale nakonec jsem si ji napsala na seznam svých vánočních přání a nelituju, ač to není čtení úplně veselé. Přestože kniha obsahuje i dost odborných informací, je povětšinou psaná velice lidsky a srozumitelně. Velmi zajímavá je především kapitola o dětské mysli, byť číst si o řadě případů brutálního týrání malých dětí je místy opravdu drásající a nebude vám z toho lehko u srdce. Přiznám se, že závěrem už jsem se opravdu těšila, až knihu dočtu, bylo toho prostě moc. Ani nevím, zda bych ji někomu doporučila - asi musíte zvážit sami, zda vás téma natolik zajímá a zda tu četbu unesete. Já se každopádně k této publikaci nehodlám vracet, alespoň ne v nejbližší době. ...

Dovolená u Balatonu (JIH)

Loňské léto jsme si mimořádně užívali. Dvě báječné dovolené - jedna v horách a druhá “skoro u moře” - a do toho kupa zážitků a dojmů z navštívených míst. Letos nás kvůli finišování na baráčku téměř nic nečeká, a tak nezbývá, než oprášit loňské vzpomínky a cestovat alespoň v duchu znovu :-) Nekonečný Balaton Balaton jsme doma svorně označili za naši zatím nejlepší rodinnou dovolenou s O. A to se přitom jednalo o totální hurá akci zcela spontánně naplánovanou asi 4 dny před odjezdem. Tak už to s těmi nejlepšími zážitky bývá :-) Cestu jsme zvládli i s O. celkem na pohodu a se dvěma většími zastávkami - v Bratislavě na oběd a v Győru na kafe. V lázeňském městečku Győr se ten víkend právě konala nějaká akce pro děti na zahájení prázdnin, a tak bylo centrum městečka krásně vyzdobené a plné různých atrakcí, což bylo fajn zpestření dlouhé cesty. ...

06.08.2023 · Toulky · Janie

Zeleninový krém

Po delší době tu mám zase jeden nový polévkový recept, který se sice možná hodí spíše k podzimu, ale proč si koneckonců nepřipravit tento hutný zeleninový krém, který zasytí, i teď uprostřed prázdnin :)…? 1 cibule 200g celeru 100g mrkve 100g kořenové petržele 1l zeleninového vývaru 50g másla sůl, pepř Cibuli zbavíme slupky a nakrájíme nadrobno. Kořenovou zeleninu rovněž oloupeme a nakrájíme na malé kostky. V hrnci rozehřejeme máslo, přidáme cibuli a necháme zesklovatět. Přisypeme nakrájenou zeleninu, orestujeme ji a pak zalijeme vývarem. Vaříme asi 15 minut doměkka. Polévku rozmixujeme na hladký krém a dochutíme solí a pepřem. Můžeme na talíři dozdobit lístky bazalky. ...

Naše jarní výlety

Další ze série “prošlých” výletů :-D - tentokrát na téma jaro 2022… Hrad Veveří a stezka Zouvalka Hrad Veveří je taková klasická výletní destinace každého Brňáka, takže jsme se sem jeden jarní, ale stále ještě mrazivý víkend rozhodli poprvé vzít i O. Našim cílem ale nebyl hrad jako takový, nýbrž stezka Zouvalka, která vede nad přehradou, měří necelých 900 m a nabízí pěkné výhledy na hrad zase z trochu jiné strany. My nakonec prošli pouze její část, ale aspoň máme důvod se sem zase brzy vrátit. ...

18.07.2023 · Toulky · Janie

Naše zimní výlety

Prošlejší příspěvek tu snad ani nemůže být. Rok se s rokem sešel a já se teprve teď dostala ke vzpomínkám na naši (před)loňskou zimu. A vy víte, že zimu zrovna nemiluju. I ta minulá ale přinesla spoustu příležitostí k výletování a s nimi i řadu hezkých zážitků. Naučná stezka na Kuřimské hoře Tento výlet mám ještě v živých barvách. Byl to náš předloňský Silvestr, léčili jsme se z covidu, ale už nám bylo natolik dobře, abychom vyrazili někam do přírody. A tuto naučnou stezku v Kuřimi jsem měla v hledáčku už tak dlouho! Na svačinu vánoční cukroví do krabičky (chuť se mi, na rozdíl od čichu, vrátila docela brzy :-D) a hurá do lesa! Kuřimská naučná stezka patří určitě mezi ty zajímavější v brněnském okolí. Unikátní nám přišly zejména ptačí pozorovatelny, kde jsme kukátkem hledali v lese různé druhy ptáčků a za pomoci mobilní aplikace jsme si mohli i pustit zvuk, který vydávají. Stezka je poměrně dlouhá, ale velmi zábavně udělaná a na jejím konci jsme ještě našli důmyslně ukrytou kešku :-) ...

17.07.2023 · Toulky · Janie

5 let

Kdy se tohle stalo?? Vždyť je to včera, co se narodil :) Pětileťák Oli váží 17,5 kg. Loni na jaře se naučil jezdit na kole (asi na čtvrtý pokus a ještě se zafačovanou rukou, kterou si pořezal ve školce o keramický květináč) a letos v zimě lyžovat. Od září navštěvuje státní školku, ve které si sice zvykal o dost déle než v dětské skupince rok předtím, zato dnes už tam má spoustu kamarádů a tráví v ní čas moc rád. O to víc mi trhá srdce, že ho z ní na podzim nejspíš budeme muset kvůli stěhování zase přemístit jinam. Spánek je u nás pořád tak nějak stejný. Večerka okolo osmé a budíček cca v 6. Oli je holt ranní ptáče a jiný už to asi nebude :-D Co se nám každopádně už před nějakým časem osvědčilo je zatemňovací roleta. Pokud teď v letních měsících spíme někde, kde ji nemají, vstávání s rozbřeskem nebývá výjimkou 8-) S jídlem je to teď občas trochu boj – O. už je mnohem vybíravější, některá jídla, která mi dřív bez problémů jedl, teď jíst odmítá. Pokud mu ale naopak něco chutná, je to stále vděčný strávník, který umí kuchaře i náležitě pochválit, což je motivující :-D Od té doby, co nám po cestě do školky otevřeli úžasnou novou pekárnu, už vzal O. na milost i pečivo. Pořád ale preferuje variantu s máslem a pokud mu na chleba hodlám namazat cokoliv jiného, tváří se dost nedůvěřivě. Ze školky občas nosívá od kamarádů sladkosti, které já bych mu v životě nekoupila. Z toho moc šťastná nejsem, ale nechci v tomto být úplně despotická matka, zkrátka všeho s mírou. Jestliže v dětské skupince udělal O. největší posun, co se týče samoobslužnosti, po nástupu do státní školky jsem u něj nejvíc pozorovala rozvoj v oblasti grafomotoriky a kreslení (do té doby opravdu jen čmáral, maximálně nakreslil koleje), naučil se používat sám nůžky, lepidlo a celkově si začal sám vymýšlet různé kreativní úkoly. Oprostila jsem se od nějakých svých představ, jak by měl vypadat výsledek, a nechávám ho prostě jen tvořit - s papíry, lepenkou, washi páskami, samolepkami… Celkově jsem s naší státní školkou nakonec moc spokojená, a to i přes počáteční rozpaky. Líbí se mi spousta aktivit, které pro děti pořádají, ať už jsou to divadla, tematická tvoření s rodiči, podzimní jarmark, návštěvy čtecí babičky, kroužky… Přijde mi, že na nějaké kreativnější aktivity doma už naprosto není čas. Kolikrát jen přijdeme ze školky, pořešíme jídlo a je čas se chystat do postele. Na druhou stranu máme mnohem víc možností zábavy, chodíme na výstavy, na dětské akce, vídáme se s kamarády. Došla jsem do stadia, kdy mám pocit, že O. už vůbec nepotřebuje žádné nové hračky. Samozřejmě k nám z různých kanálů stále nějaké věci proudí, jen my už je jaksi nemáme kam ukládat :-D O. si stejně pořád nejvíc vyhraje s vláčkodráhou a duplem nebo si vymýšlí nějaké své vlastní hry. Jednu dobu měl velkou vášeň pro společenské hry, takže jsme jich pár nakoupili k Vánocům a krátili si jimi dlouhé zimní večery, což bylo fajn zpestření. Obzvlášť karetní hra Spící královny, kterou jsem koupila na doporučení Evky, se u nás doma těší veliké oblibě už téměř rok a vždy ji doprovází bouřlivé emoce :-D Mašiny, již tradičně samostatná kapitola :-D Novinkou u nás začalo být sledování pořadů s vlakovou tematikou. Obzvlášť Putování s párou, které jsem kdysi našla na iVysílání, když jsem byla nemocná, bylo mi zle a potřebovala jsem O. nějak zabavit, jsme si doma naprosto zamilovali. O. si ke sledování vždy rozloží svoje vlaková kvarteta a hledá příslušnou parní mašinku. Pořad je to ovšem také edukativní a Oli díky tomu získal i řadu znalostí z oblasti geografie naší vlasti :-D! (Dřív chtěl ty edukační pasáže přeskakovat, teď už se na ně rád dívá). Jinak samozřejmě stále rádi navštěvujeme modelářské výstavy, historické jízdy a odebíráme periodika Českých drah :-D V Semmeringu - vyhlížíme na viaduktu vlak :) ...

Pizza a těstoviny z filcu

S jarem na mne opět po delší době dolehla tvůrčí nálada a pořídila jsem si sadu na křížkové vyšívání. Je to docela retro záležitost, ale zároveň příjemná možnost, jak na chvíli vypnout hlavu a přitom nechat něco vznikat pod rukama. To mě přivedlo na myšlenku podělit se tu zase občas o nějaké naše výtvory s Olim. Dnes to tedy bude spíše výtvor čistě můj, který jsem pro O. připravila už před nějakým časem jako překvapení do kuchyňky. Hry na vaření u nás jednu dobu byly velmi populární (stejně jako krájecí zelenina) a i dnes se k nim O. občas ještě rád vrací (pokud se mu zrovna omrzí vlaky :-D). ...

Polenta se sušenými rajčaty

Tak jsem zase pro jednou zalovila ve vodách zdravých receptů z Bioabecedáře. Ne vždy se u všech mých strávníků shledají s ohlasem :-D, ale tento je zrovna docela fajn a uložím si ho sem minimálně pro ty dny, kdy vařím jen sama pro sebe. 0,5kg kukuřičné biokrupice (množství dolaďte dle počtu strávníků, já dávám míň) 2l vody 2 malé lžičky mořské soli 100ml panenského olivového oleje 150g sušených rajčat 1-2 velké pórky kousek čerstvého oloupaného zázvoru 3-4 stroužky česneku mořská sůl sójová omáčka Shoyu nebo Tamari (bio)vejce Do vroucí vody přidáme sůl a trochu olivového oleje a postupně pomalu přisypáváme za stálého míchání polentu. Snížíme oheň na minimum a vaříme do zhoustnutí. Do uvařené kukuřičné kaše vmícháme na malé kousky nakrájená sušená rajčátka a olivový olej, dle chuti můžeme ještě dosolit či přidat kousek másla. Polentu je možno takto servírovat buď hned a nebo ji přelít do pekáče předem vypláchnutého studenou vodou a nechat vychladnout. Vychladnutá se pak dá libovolně rozkrájet a opéct na pánvi s olivovým olejem do křupava. ...

Jarní knihovnička

Čtvrt roku uplynulo zase jako voda, a tak se hlásím s pravidelnou čtenářskou rubrikou. Budiž vám inspirací ;-) David Sinclair, Matthew LaPlante - Konec stárnutí Tuto knihu jsem dostala už k předminulým Vánocům, ale nějak jsem na ni stále neměla chuť a došlo na ni tedy až nyní. Tak trochu jsem se obávala, že bude až moc vědecká a vlastně jsem měla z části pravdu - ze všech Mellvilovek, s nimiž jsem se zatím setkala, byla tato čtenářsky asi nejméně přístupná (minimálně její první část, popisující biologické pochody v těle). Na druhou stranu je na knize fascinující, s jakým optimismem autor hledí do budoucnosti, pevně přesvědčený o tom, že lidé se již brzy budou dožívat mnohem vyššího věku a v mnohem lepší fyzické kondici. Celá kniha je totiž postavena na tvrzení, že stárnutí je nemoc, kterou lze léčit. Ať už profesoru Sinclairovi budeme věřit či ne, Konec stárnutí přináší spoustu fascinujících vědeckých poznatků a objevů i ryze praktických tipů, které může do svého životního stylu zařadit prakticky každý. Mé dojmy z knihy jsou však přesto trochu smíšené. Možná se k ní ještě někdy vrátím a v jiném rozpoložení si z ní možná odnesu víc. ...

Markéta Lukášková - Co vás v dějáku nenaučili

Markétu Lukáškovou a její podcast Příběh, který se opravdu stal sleduju už dlouho. Přestože bych občas snesla civilnější projev :-D, témata z moderních českých dějin, kterým se v podcastech často věnuje, jsou skvěle zpracovaná a přinášejí vždy plno zajímavých informací, na které se bohužel, jak všichni dobře víme, v hodinách dějepisu nikdy nedostalo. Když jsem se tedy doslechla, že plánuje vydat knihu Co vás v dějáku nenaučili, nemohla jsem si ji nechat ujít a objednala si ji v rámci spolupráce s knihkupectvím Megaknihy.cz. ...