Turecký lilek

Inspirací pro tento recept mi opět byl můj oblíbený pořad “Pod pokličkou”, tentokrát díl věnovaný turecké kuchyni. Maruš říkala, že to je rychlý, zdravý a dobrý, tak jsem si řekla, že to teda taky vyzkouším :D… středně velký lilek hladká mouka sůl velký bílý jogurt kelímek zakysané smetany 4 stroužky česneku čerstvá pažitka Lilek omejeme, nakrájíme na plátky o tloušťce zhruba 1 cm a nasolíme. Mezitím se můžeme vrhnout na přípravu dressingu. Ten vyrobíme smícháním bílého jogurtu a zakysané smetany, do které prolisujeme 4 stroužky česneku. Možná bych i doporučila dát o jeden stroužek méně - my jsme použili domácí a měli jsme s tím popravdě co dělat :D…na druhou stranu ale aspoň budeme zdraví :D ! Do dressingu přimícháme nasekanou pažitku, kterou můžeme případně nahradit koprem nebo petrželkou a pokud nemáme vůbec nic čerstvého, poslouží stejně dobře třeba koření “provensálské bylinky” nebo bazalka. Dressing tedy máme připravený a můžeme se vrhnout zase na lilky. Ty zlehka obalíme v mouce a smažíme na rozpáleném oleji. Podáváme přelité dressingem. Jako příloha se výborně hodí třeba čerstvé celozrnné pečivo. Ach, zní to tak zdravě O:) ! ...

Antonio Rosmini Serbati - Komunismus a socialismus

Byť studujíc na půdě právnické fakulty, do politických debat se zásadně nepouštím, na hodinách politologie jsem si vždycky připadala poněkud nepatřičně a popravdě mě politika vlastně vůbec nebaví. Prokrastinace je ovšem tak mocná činnost, že člověka kolikrát zavede až za hranice všedních dnů 8-)…To jsem se takhle před několika dny poflakovala po domě, samozřejmě v rámci studia, a v obývákové knihovničce jsem narazila na malou červenočernou knížečku. Knihy mě celý život velice lákají a ve zkouškovém to platí dvojnásob - pokud to samozřejmě není literatura k věci 8-)…Ze zvědavosti jsem si přečetla anotaci na obálce a ta mě zaujala natolik, že jsem brožurku okamžitě zabavila a rozhodla se ji “v rámci studia” přečíst. A to i přes její politologický název 8-)… ...

Karel Čapek - Povětroň, Obyčejný život

Konečně se mi povedlo dočíst slavnou Čapkovu trilogii a musím hned na úvod konstatovat, že první dílo noetické trilogie - Hordubal - nasadil laťku hodně vysoko a zbytek knížky už ho prostě nepřekonal. Děj zde asi není potřeba zmiňovat, protože ho stejně všichni dobře znají z hodin středoškolské literatury, tudíž se asi omezím jen na pár svých dojmů z četby. Na trilogii mě obecně zaujalo, že nebyla tak úplně psaná čapkovským stylem, alespoň ve srovnání s tím, co jsem kdy od Čapka předtím přečetla. Příběh Povětroně mě obecně moc nezaujal ani jsem si z něj neodnesla žádnou větší myšlenku krom těch, které celou trilogii spojují a které jsem už zmiňovala v rubrice Úryvky u Hordubala. Obyčejný život ve mě přecejen zanechal silnější dojem, ikdyž to dlouho vypadalo jako “obyčejné” poklidné vzpomínání starého úředníka. V závěru knihy ale najednou všechno začínáme vidět z více úhlů a pohled, který se nám naskytne, je minimálně překvapivý (na mě působil téměř depresivně a byla jsem z toho nečekaného zvratu tak nějak zkroušená :D!). Na druhou stranu se mi ale líbila myšlenka, že v každém člověku se nachází více identit a záleží na tom, která v nás převáží, protože ta pak formuje náš život. Každý z nás má jakousi třináctou komnatu, kterou se snaží skrývat navenek i před sebou samým. Když ale tuhle část našeho já celý život skrýváme a potlačujeme, stáváme se někým jiným, než kým ve skutečnosti jsme, a musíme si tak klást otázku, zda skutečně známe svoji pravou tvář. Problematika možnosti lidského poznání je koneckonců tématem, na kterém celá Čapkova trilogie stojí. Poznat pravdu je totiž velmi obtížné, neboť k ní vedou různé cesty a každý z nás vkládá do takzvané “pravdy” kus sebe… ...

Kuřecí po švédsku

Tento víkend je bohatý na kulinářské pokusy, takže se tu na blogu asi zase objeví hodně receptů :-). Věřím, že během semestru poslouží jako fajn inspirace, až nebudete vědět, co vařit ;-)…Hned první tip je celkem slavnostního ražení, takže jím můžete ohromit, až se naskytne příležitost O:-). kuřecí řízky plátkový tvrdý sýr typu eidam plechovka kompotovaných broskví olej na smažení sůl a oregano Na těstíčko budeme potřebovat: 2 vejce, sůl 1 lžíci hladké mouky 1 lžíci strouhanky 200 ml bílého vína Kuřecí maso naporcujeme na několik tenkých plátků, které naklepeme a nasolíme. Na maso položíme plátek sýra, posypeme oreganem, přehneme a spojíme jehlou či za pomoci párátek. Z vajec, mouky, stouhanky, bílého vína a špetky soli připravíme těstíčko. Myslím, že bílé víno se klidně může vynechat, protože ve výsledku nebylo vůbec cítit…ikdyž možná to bude tím, že jsme použili laciné čůčo z Tesca :D. Každopádně zbytek vína můžete vypít u večeře, takže marná investice to není :D…Maso tedy obalíme v těstíčku a smažíme v rozehřátém oleji. Ve vyšším hrnci prohřejeme kompotované broskve spolu s nálevem a kuřecí podáváme obložené teplými broskvemi. Mně se broskve prohřívat nechtělo, takže jsem je servírovala jen tak z plechovky a bylo to taky luxusní ;-) ! Vhodnou přílohou ke kuřecím závitkům je dušená rýže. ...

Joe Bar Blues Street, Stará Pekárna - Brno, 2.9.2010

Tak tu máme konečně zase jeden zážitek kulturního ražení, a to ne jen tak ledajaký ;-) ! Do Brna se poprvé vypravila naše oblíbená bluesová kapela z Valmezu, s kterou jsme se seznámili loni v létě na festivale Hrachovka. Jejich vystoupení bylo vůbec tím prvním, co jsme na festivale viděli a slyšeli, a ačkoliv jsme v Hrachovci načerpali ještě spoustu dalších nezapomenutelných zážitků (třeba vystoupení Jardy Uhlíře, na které dodneška vzpomínám jako na nejlepší koncert v mém životě :D!!!), blues nás zaujalo a z webovek kapely jsme si záhy postahovali jejich songy. Písničky jsem si brzo oblíbila, zvlášť když jsem je poslouchala v Péťově chraplákovém podání o:D ! Našimi favority se stal především “Prašivej pes” a “Broadway”. Když jsme se doslechli, že Joe Bar Blues Street se na podzim chystá do Brna, samozřejmě jsme si koncert nemohli nechat ujít ! ...

Jeffrey Steingarten - Nejspíš to bude tím, co jsem snědl

Dnešní článek by se spíše hodil do rubriky “Studentská kuchařka”, protože krom porce čtiva obsahuje také řádku receptů a pojednává o…no o jídle :D ! Jeffrey Steingarten je vystudovaný právník (z Harvardu ;-)) a dlouho jako právník i působil, současně však proslul jako kulinář. Přestože měl za sebou i politickou kariéru, láska ke gastronomii a psanému slovu nakonec zvítězila. Od roku 1989 píše sloupky o jídle pro americký Vogue. Ze Steingartenových jídelních esejů byla později sestavena jeho první kniha Muž, který snědl všechno(vyšla u nás před dvěma lety), která byla nominována na prestižní ceny v oblasti kulinářské literatury. Tento soubor je vpodstatě jejím pokračováním. Autor si tentokrát bere na paškál takové laskominy, jako horkou čokoládu, sýry, nejlepší bagety na světě nebo kaviár. ...

Podzimní

Možná to tu Hrabětem moc zahlcuju, ale tahle básnička si podle mě zaslouží samostatný příspěvek…Vybrala jsem si pro její uveřejnění docela příznačný čas, protože momentálně to vypadá, že už letos žádné léto nebude (vytahuju sibiřky a elektrické topítko 8-)…). PODZIMNÍ Obloha - šedobílá labuť za teplem k moři odlétá a v parku zametají slova, která tu zbyla od léta. Třesavka reklam v očích zebe. Letní šlágry už vychladly. Po řece pluje ztuhlé nebe pod most podzim zapadlý. ...

Dárky

(pozn. Tento příspěvek jsem vyplodila včera v noci a nutno říct, že už v poměrně pokročilém stádiu lahve Sangrie; naštěstí však ve mně zbylo dost soudnosti na to, abych se rozhodla uveřejnit ho až poté, co si ho celý za střízliva přečtu. Až na několik drobných úprav nakonec obstál…:D Uvedené osoby nejsou smyšlené a patří jim můj dík :)) !) Nápad na tento článek nosím v hlavě už několik dní a pořád si říkám, jestli to teda napsat nebo ne. V poslední době mi bylo tak nějak mizerně a melancholické nálady jsem se nemohla zbavit, teď se však vznáším na vlnách Sangrie a svět se to zkrátka musí dozvědět: JSEM MILOVÁNA :-) !!! A vy jste určitě také ! Pokud se o tom chcete přesvědčit, mám pro vás návrh - uklízejte ! ...

Still in Blue(s)...

"…možná že zrovna dnešní ráno přinese amnestii promlčeným láskám…" Nějak se mi v tuhle chvíli nechce psát (vše, co jsem měla na srdci, bylo stejně už řečeno v předchozím příspěvku) a krom toho myslím, že úryvky jsou samy o sobě dost všeříkající, a tak nepotřebují můj komentář…Stále Hrabě. Stále Blues. To asi že už se blíží ten podzim… "…Posilněte se večer vás budou operovat Vezmou vám srdce Máte příliš velké srdce na to abyste s ním mohl žít … Je to smutné nebo možná směšné ale asi jim umřu pod nožem protože jenom ty máš krev stejné skupiny jako já…" (Infekce) ...

Václav Hrabě - Blues

“Zavři oči a bude to všechno jako na počátku světa…” (Zavři oči) To, co sem dnes hodlám napsat, bude bezpochyby jeden z mých největších blogových výlevů :D…a to proto, že ho věnuji našemu největšímu českému básníkovi. V poslední době už poezii moc nečtu, ale podlehla jsem melancholii pochmurného deštivého večera a vůbec dnů minulých a především náhlé vlně nostalgie, která se mě zmocnila, když jsem v krabici po včerejším stěhování našla dnes ráno obal básnické sbírky s příznačným názvem “Blues”…Má záliba v úryvcích je nyní konfrontována s opravdu složitou situací - jakou báseň, jaký verš vybrat, když jsou všechny tak dokonalé, když se ke všem váže nějaká souvislost a vzpomínka ? Těžko říct, co je v poezii Václava Hraběte tak silného, ale když ji čtu, cítím v sobě euforii, kterou ve mně zcela běžně vyvolává třeba hudba, ale u žádného jiného básníka mě ještě nepotkala v takové míře. Možná je to tím, že Hrabětova tvorba je právě hudbou silně inspirovaná a ovlivněná. V každé básni je něco, co mi mluví přímo z duše, a i témata, která Hrabě vybírá, jsou mi blízká. Velmi často se v jeho básních objevuje motiv noci a svítání, podzimu, jazzu a blues a pochopitelně motiv ze všech nejčastější a nejtypičtější - láska… ...