Plán na následující den byl dlouho nejasný. Nakonec jsme se ale rozhodli pokořit alespoň jeden z místních vrcholů a prohlédnout si ta překrásná panoramata. Našim cílem se stal Hochkar - nachází se zde největší lyžařské středisko v Dolním Rakousku, v tuto dobu pochopitelně ještě opuštěné. Hned na úvod nás čekal pořádný výšlap. Vrcholek se dá zdolat opět různými cestami - my jsme si zvolili tu zcela přímočarou, přímo po sjezdovce (a že to nebyl žádný kopeček pro děti, to asi nemusím vysvětlovat). Výstup byl skutečně poměrně náročný, a tak nám přišlo vhod odpočívadlo v půli cesty, kde jsme doplnili energii tyčinkou a na chvíli si odpočinuli. Zde nás překvapil jakýsi rakouský páreček, který se znenadání vynořil přímo za našimi zády (pod převisem vedla ferrata) :-). Alespoň jsme je mohli hned zneužít a nechali si od nich vyrobit společné foto :-).

hochkar_1

Přestože lyžařské středisko zatím nebylo v provozu, trocha toho sněhu už na vrcholcích a dokonce i okolo turistické stezky ležela.

hochkar_2hochkar_3 Na alpskou zvěř jsme za celý náš pobyt moc štěstí neměli, ale na jedno rozkošné zvířátko jsme přece jen narazili. Nyní přichází čas na malý kvíz. Kdopak z vás najde dotyčného drobečka na následující fotce :-)???

hochkar_4

Tak jo, nebudu vás napínat - je to tato krásná lasička (kterou jsme nicméně překřtili na “sněžnou kunu” :D…). Foto je z internetu - nám se bohužel nepodařilo dostat se do takové blízkosti. Lasička navíc zdrhala jako o život :-).

hochkar_8

V tuto chvíli už jsme měli vrcholek na dohled a nejhorší stoupání bylo za námi. Po cca 1,5 hodině drápání vzhůru jsme Hochkar (1808 m) konečně dobyli a byli odměnění překrásným výhledem na zasněžené kopce!

hochkar_5hochkar_6hochkar_7

Zanechali jsme zápis v turistické knize, naobědvali se a pomalu se vydali na sestup. Ten den nás ještě čekala návštěva nedalekých kaskádovitých vodopádů, ale protože by to bylo ještě na delší povídání, necháme si to zase na příště :).

hochkar_9