Březnová kosmetika

Jaro je konečně tady, a tak je načase rozloučit se se zimními kosmetickými pomocníky. Sbohem, hutné hydratační krémy! Vítej, sluníčko :-)! Antiperspirant “Original”, Dove Troufám si tvrdit, že ve světě kosmetiky neexistuje krásnější “čistá” vůně, než ta klasická “mýdlová” od Dove. Stejnou parfemaci má i tento antiperspirant. Nedokážu si představit nikoho, kdo by ji nemiloval. Okamžitě katapultovala tento výrobek na můj pomyslný stupeň vítězů - krom báječné vůně je však navíc i účinný. Samozřejmě ne vždy a na sto procent, ale v konkurenci ostatních drogérkových antiperspirantů se rozhodně vymyká. Byť nemá přírodní složení, chci se k němu vracet i nadále. Nechápu, jak mi tento výrobek mohl tak dlouho unikat :-)!! ...

Březnová knihovnička

Možná jste si všimli, že v minulém měsíci se tu neobjevil článek s mými čtenářskými tipy. Důvod je prostý a ostudný - v únoru jsem prostě nenašla čas na přečtení jedné jediné knihy :(. Ani tento měsíc jsem skóre příliš nevylepšila. Spousta starostí, které mě poslední dobou pronásledují, mi nedovoluje zabřednout do čtenářské nálady, přestože čtení je paradoxně jedna z mála radostí, která mě vždycky dokáže alespoň na chvíli vytáhnout z jakékoliv depky. Nezbývá než doufat, že bude brzy líp - i co se týče téhle rubriky a blogu vůbec :-)! ...

Opičky v Ershui

Od naší cesty na Taiwan uplynulo už čtvrt roku a já mám stále co vyprávět. Snad to tedy někoho z vás ještě baví číst :-) Ráno v Lushanu bylo krásné a slunečné. Před námi byl prakticky náš poslední den na Taiwanu - zítra už nás totiž měla čekat pouze dlouhá cesta zpět do Taipei a pak honem na letiště, odkud jsme odlétali za Phyllis do Hong Kongu. Den jsme zahájili hotelovou snídaní, kterou nám zpestřilo opětovné setkání s našimi známými z lázní :-). Požádali nás o společnou fotku, a tak na ně máme i nějakou hmatatelnou vzpomínku. ...

Únorová kosmetika

Na to, jak je únor krátký měsíc (i když má letos 29 dnů), se mi tu tentokrát nakupilo docela dost věcí. Některé výrobky celkem příjemně překvapily, ale mám tu i pár takových, které už si podruhé nekoupím. Výživné zpevňující tělové mléko, Nivea Co si budem povídat - i přes vypětí sil ve squat challenge (kterou jsem tentokrát dotáhla až na 21. den!!) není od věci zpevnění stehýnek trochu pomoct. Ne že bych na něco takového jako zpevňující krémy věřila - ještě jsem nepotkala žádný, který by skutečně fungoval, ale co kdyby ;-)… Tento krém jsem používala dostatečně dlouho a dostatečně pravidelně, a tak můžu s klidným svědomím říct: zázraky nečekejte. Přesto je výrobek velmi příjemný. Má gelovou konzistenci, skvěle se roztírá, celkem rychle vstřebává a pokožku hezky zjemní a vyhladí. Vůní je to úplně klasická Nivea - jemná, čistá parfemace, kterou zbožňuju. Stejně klasicky ve složení nenajdete žádnou velkou přírodu, ale silikony, parabeny a spol. Pochválila bych ale za praktické pumpičkové balení, kterým si napumpujete přesně tolik krému, kolik potřebujete. ...

Lushan

Náš poslední den s Mendy jsme zahájili hned po snídani návštěvou domorodé vesničky kmene Thao, původního obyvatelstva oblasti kolem Sun Moon Lake. Domorodá vesnička Po cestě jsme se bavili pozorováním tropických stromů, na kterých rostly pravé nefalšované banány nebo plody papáji. Poprvé v životě jsem taky viděla, jak vypadá bavlník. Nejhojněji využívanou plodinou na ostrově je však… betel :-D. Bavlník Žvýkání této drogy patří k oblíbeným kratochvílím místního obyvatelstva. Nejedná se o halucinogen, spíše o stimulant. Alkaloid arekolin obsažený v ořechu má snižovat pocit únavy a navozovat dobrou náladu. Člověka, který holduje betelu, poznáte na první pohled podle zčernalých zubů, na kterých žvýkání betele zanechává své stopy. Vzhledem k tomu, že mě ještě úplně neopustila alishanská závrať, ráda jsem si tento zážitek nechala ujít. Péťa však chtěl betel vyzkoušet, a tak mu Mendy vyjednala u stánku (ano, prodává se to normálně na ulici :-D) jeden vzorek na ochutnávku :D. Dojmy? Pálení v krku a pocit lehké opilosti. Nic vzrušujícího, takže jsme chvíli čekali, než Péťa „vystřízliví“ a mezitím procházeli několik obchůdků se suvenýry. ...

Jezero Slunce a Měsíce

Zažili jsme na Taiwanu už i lepší probuzení - dneska nám budík zvonil asi o půl páté ráno… Ale když jste v Alishanu, přivstat si na východ slunce je zde prostě povinností. A jak se brzy ukázalo, nebyli jsme zdaleka jediní, kdo si na dnešní ráno nařídil budík. Na nádraží hotové davové šílenství! Na místo, odkud je možné východ slunce pozorovat, je samozřejmě možné dojít i pěšky, ale to by znamenalo posunout budík minimálně o další hodinu dopředu - a tak většina turistů využívá úzkokolejku. Většinou vypravují takhle brzo jenom jeden vlak, ale že nás bylo tolik, nakonec jely vlaky dva - což bylo naše jediné štěstí, protože do toho prvního jsme se taktak nevlezli! ...

Píseň starých stromů

Ráno v Xinjingu nás čekalo překvapení - Mendy dorazila na naši smluvenou společnou snídani i se sbaleným batohem :-D! Zbývalo jí ještě několik dnů dovolené, a tak nás mohla doprovodit na naší cestě až do Puli, odkud se pak chtěla vrátit do Taipei, kde pracuje v divadle. Vyrazili jsme tedy nejprve trochu se posilnit. Xinjing je menší město, o které turista (natož Evropan) asi běžně nezakopne, takže jsme tu právem způsobili menší pozdvižení :-D. Mendy nás vzala do své oblíbené snídaňové restaurace, kde jsme si dali čaj se sójovým mlékem (které jsem si na Taiwanu opravdu zamilovala), vajíčka a další druh plněných knedlíčků. Personál z nás byl docela paf a na cestu nám ještě vnutili polívku a požádali o společné foto. Prostě sranda :D! ...

V Tainanu

Od našeho návratu z Asie uplynuly už dva měsíce a já jsem s našim vyprávěním teprve někde v polovině, ostudné… Naposledy jsem skončila naši cestu v Tainanu, kde nás čekalo setkání s Mendy a s její mladší sestrou Luffy. Bylo hodně osvěžující setkat se zase po nějaké době s někým, kdo ovládá místní jazyk :D Tainan je bývalé hlavní město ostrova a také nejstarší město na Taiwanu, kde stále vzkvétá tradiční kultura. Nachází se zde řada krásných starých chrámů a památek z dob, kdy byla tato oblast kolonizována Holanďany. A říká se, že i zdejší kuchyně je hodně specifická a odlišná od zbytku ostrova. ...

Lednová kosmetika

Než se pustím do sepisování dalších taiwanských zážitků, přináším tentokrát poněkud obsáhlejší sbírečku kosmetiky, která mě více či méně nadchla v průběhu měsíce ledna. A k tomu veselou historku, jak se mi na Taiwanu udělaly na hlavě dredy :D Antiperspirant Invisi Protect, Garnier Velké zklamání! Antiperspirant skoro vůbec neúčinkuje, natož 48 hodin. Složení je sice bez alkoholu a parabenů, zato je v něm spousta jiných hrůz (PEG, silikon, hliník…). Neměl by dělat bílé skvrny na oblečení, což asi celkem funguje, nicméně vzhledem k tomu, že konzistencí je tento výrobek trochu mastný, dělá na oblečení pro změnu jinou neplechu. Vůně je jemná a klasická, což je sice fajn, ale trochu málo na to, abych mohla dát tomuto kousku kladné hodnocení. ...

Z lednové knihovničky

Leden byl na poli literárním ve znamení hororu a poezie. Neznám lepší kombinaci :) Joseph Sheridan Le Fanu - Zelený děs Konečně jsem se přes Vánoce dostala k literárnímu dárku od Terky, který mě v knihovně čekal už nějaký ten pátek. Jedná se o sbírku pěti hororových povídek anglického spisovatele irského původu Josepha Sheridana Le Fanu. Většina jeho strašidelných povídek nese prvky nadpřirozena, nechybí trocha duchařiny, ale také detektivní zápletka či téma upírů… huuu, bojíte se?? No, já se tedy při čtení docela bála! Příběhy nejsou příliš rozvláčné, mají spád a i v omezeném prostoru povídky dokáže autor pěkně vystupňovat napětí! Sbírka vznikla ve druhé polovině 19. století, takže se sice jedná o poněkud retro záležitost, ale o to víc vás překvapí, jak dobře se to čte. ...