Dubnová knihovnička

Knihomolové oslavili přesně před týdnem Den knih bez DPH. Ani já jsem se knihkupectví nevyhnula a odnesla si několik hezkých úlovků. Ty si tady ale ukážeme zase někdy příště :-)… Sophie Kinsella - Báječné nakupování před svatbou Má oblíbená literární hrdinka Becky Bloomwoodová opět na scéně :-). Napsala jsem toho o ní až dost, takže pro osvěžení mysli zkuste zapátrat v archivu literární rubriky. Jak již název napovídá, ve třetím díle série je Becky konečně požádána o ruku. Poté, co se s Lukem zasnoubí, vyvstává před ní jedno důležité dilema: zda se svatba uskuteční v její rodné Anglii nebo současném domově, New Yorku. Varianta v NYC s sebou sice přináší možnost zrealizovat pompézní a pohádkovou svatbu snů, za její přípravou by však stála Beckyina ne příliš vřelá tchýně. Ani svatba podle scénáře Rebecciny matky však nezní úplně ideálně… Přestože mi tento díl přišel trochu slabší než oba dva předchozí, i tak jsem se při čtení moc dobře bavila a perfektně se u knížky odreagovala. Na víkendové zevlení je Sophie Kinsella prostě jako dělaná :-). A žádný strach, do příběhu se bez problémů vžijete i v případě, že zrovna svatbu v nejbližší době nechystáte :D. ...

Březnové počtení

Na to, jak byl březen dlouhý měsíc, jsem během něj skoro nic nepřečetla. Snad se do příště polepším a hlavně přelouskám všechny ty popůjčované knížky, na které mi tu padá už půl roku prach o:-)… Henry Gidel - Coco Chanel Pokud máte, stejně jako já, v oblibě životopisné knihy o známých osobnostech, doporučuji vaší pozornosti toto poměrně obsáhlé dílo o jedné z nejslavnějších módních návrhářek všech dob. Vzhledem k tomu, že jsem o Coco a jejím životě nevěděla, krom těch nejznámějších faktů, prakticky nic, kniha pro mě byla informačně velmi přínosná. Líbilo se mi, že postupuje chronologicky (nebývá to u životopisů vždycky pravidlo), ale zároveň nezabíhá do příliš velkých detailů, takže se o životě Coco čtenář dozvídá to skutečně podstatné. Co bych naopak knize vytkla, je příliš literární styl. Osobně mám u životopisných děl raději věcné vyprávění. Trochu mě zklamala také poměrně chudá obrazová příloha knihy - život Coco Chanel byl natolik zajímavý na setkání s lidmi, že by si řada z těch nejdůležitějších zasloužila mít v knize alespoň svou fotku. Já osobně bych to jako čtenář uvítala. ...

Březnová spotřeba

Tento měsíc mi v koupelně došlo snad úplně všechno :D, proto bude dnešní článek poněkud rozsáhlejší. Kosmetickým fanouškům radím udělat si k němu minimálně šálek čaje - a zbytek z vás může tento příspěvek bez obav přeskočit :-)… Tělové mléko Kokos, Balea Tělovým mlékem od Baley mě překvapil Péťa pod stromečkem :-). Trochu alibisticky vybral vůni, která se líbí jemu, ale protože vždycky tvrdím, že všechny ty krémy a kosmetické serepetičky si kupuju stejně jen kvůli němu, vlastně to byl dobrý tah :-D! S těmito mléky od Baley mám velice dobrou zkušenost - vyhovují mi zejména kulaté krabičky, které nabízí dobrý přehled o zbývajícím obsahu a aplikaci velmi usnadní. A nakonec jsem celkem přišla na chuť i té sladké kokosové vůni. Mléko je na první pohled poměrně řídké, ale zdání klame a i přes svou tekutější konzistenci pokožku hezky zhydratuje i vyživí. Obsahuje totiž kokosový olej a bambucké máslo. Navíc vám vydrží opravdu celou věčnost. Beztak už ho všichni máte doma v koupelně na poličce, žejo :)? ...

Festival JEDEN SVĚT, 17. - 25.3.2014, Brno

Tento víkend se nesl ve znamení filmů - do Brna totiž dorazil festival Jeden svět, jehož letošním tématem byla “Práce”. Původně jsem návštěvu projekcí moc neplánovala, ale holky z práce mě nalákaly na pár snímků, takže hned na druhý den jsme s Péťou běželi do města pro lístky. O festival byl obrovský zájem, a tak jsme byli rádi, že jsme se dostali alespoň na pár filmů, které nás zaujaly nejvíc. ...

Ohlédnutí za uplynulými týdny

Podle blogu by se mohlo zdát, že už poslední dobou nic zajímavého nepodnikám (tedy krom nákupů kosmetiky a četby knížek :D)… Opak je pravdou, jen jsem teď to zaznamenávání zajímavých událostí trochu flákala. Proto jsem se rozhodla vytvořit tento malý shrnující článek, v němž bych zrekapitulovala pár zážitků týdnů minulých… Vykvetla mi orchidej! Pro většinu z vás to asi není nic vzrušujícího, ale pro mě je to můj dosud největší botanický úspěch, protože tuto orchidej jsem dostala od tety ke státnicím a poslední rok a půl vypadala, že každou chvíli chcípne. Tak či tak jsem nad ní nezlomila hůl a dál se o ni starala. Někdy v prosinci vyhodila šlahouny a krátce po Novém roce mi poprvé vykvetla. Obrovská radost :-)! ...

Únorová spotřeba

Mým jediným štěstím za poslední dobu je to, že vůbec nestíhám chodit do drogerií :D… Jinak mám ovšem v hlavě spoustu plánů a produktů, které “nutně potřebuju”. Rozšířit bych chtěla především řady své dekorativní kosmetiky a pořídit si nějakou pořádnou sadu štětců. No, máte se tu ještě asi na co těšit :D… Heřmánkový krém na ruce, Isana Pro dnešek ovšem začneme trochu skromněji. V zimě má spotřeba krémů na ruce vzrůstá a používám je skutečně každý den. Krém na ruce byl dokonce jednou z prvních věcí, které jsem si přinesla do práce, abych se tam cítila víc “jako doma”. (Jen pro úplnost - papuče a vlastní hrneček jsem si tam nebyla schopná donést dodneška :D…) Ale zpátky k věci. Tento krém od Isany není na první pohled vůbec špatný. Má příjemnou květinovou vůni, je tak akorát hutný a vstřebává se vcelku rychle. Ruce bez problémů zhydratuje a vyhladí. Potud byl můj první dojem dobrý. Jakmile ale zabrousíte ke složení, kde spatříte spoustu parabenů a jiné chemie, která heřmánek viděla jen z rychlíku, nadšení poněkud opadne. Pokud ovšem na přírodním složení příliš netrváte, není důvod tento výrobek nevyzkoušet. To hlavní, co by měl krém na ruce umět, beze zbytku splňuje. Já osobně jsem však už dost zhýčkaná tím, že spousta kosmetiky se bez parabenů a silikonů dokáže obejít, a dávám pak takovým produktům přednost. ...

Únorové počtení

Únorová knižní nabídka sice mohla být bohatší, ale na to, jak krátký měsíc to byl a kolik se toho v něm dělo, to myslím není špatná bilance :-)… Lope de Vega - Proč unikáš mi Sbírka milostných sonetů, jejímž hlavním tématem je pochopitelně láska a vše, co k ní patří, ať už je šťastná či neopětovaná. Sonety Lope de Vegy patří k vrcholům poezie své doby - koneckonců posuďte sami… ...

Lednové počtení

Jeden vánoční dárek, jedna stará klasika a jeden přeceňovaný bestseller - toť má literární bilance za měsíc leden. Co vy jste četli zajímavého :)? Adresát Ladislav Verecký - Dopisy Svatavy Antošové, Ivana Jelínka a Ivana Diviše Letošní “hand-made” dárek od T. mě mimořádně potěšil :-)! Také jsem se hned na druhý den s radostí pustila do čtení (první pokus asi o půlnoci doma po návratu z hospody nepočítám :D). Cesta se Student Agency mi s knížkou příjemně uběhla a není divu, že během nějakých tří dnů jsem byla s četbou u konce. Dílko obsahuje korespondenci adresovanou Ladislavu Vereckému, jehož jméno možná budete znát z magazínu MF Dnes. Dopisy však pochází ještě z doby, kdy Verecký působil jako redaktor poezie v nakladatelství Československý spisovatel, tedy z 80. a počátku 90. let. Tehdy se na Vereckého obraceli začínající i zavedení autoři - mezi nimi básnířka Svatava Antošová a exiloví básníci Ivan Jelínek a Ivan Diviš. Dopisy zachycují proměnu původně pracovních vztahů ve vztahy neformální až přátelské, ale také atmosféru tehdejší doby - nejen na poli literárním. Mě osobně nejvíc zaujaly dopisy první jmenované, Svatavy Antošové. Ráda bych si od ní v budoucnu něco přečetla. U Ivana Jelínka mě pro změnu upoutala pasáž, kde líčí, že pro rukopis své autobiografie pošle k Vereckému svou neteř, která učí na universitě v Brně… a nebyl to nikdo jiný, než námi právníky milovaná “krvavá Marta”, postrach zkoušky z československých právních dějin (jak je ten svět malý!) :D. Oproti tomu mě Diviš, na kterého jsem se těšila, trochu zklamal, a jeho styl psaní mi moc nesednul. Celkově se mi ale korespondence líbila a určitě se u mě v knihovničce neztratí. Takže, Teri, ještě jednou díky za dárek a už se těším, co vydáš (a nadělíš nám) příští Vánoce :-)!!! ...

Lednová spotřeba

Abyste si nemysleli, že na blog v novém roce úplně kašlu, mám tu po dlouhé době jeden kosmetický příspěvek. A koho krémíky moc netankujou, ten se může brzy těšit na článek o lednovém počtení :-) … Intenzivní tělové mléko pro suchou pleť, Synergen Mazadel teď v zimě není nikdy dost. Toto tělové mléko rossmanovské značky Synergen mě zaujalo tím, že slibuje 24 hodinovou hydrataci a obsahuje kvalitní oleje a bambucké máslo. Můj první dojem byl takový, že jsem měla pocit, jako bych se namazala zpevňujícím mlékem od značky Balea. Vůně i konzistence byla naprosto totožná! Shodou okolností jsem zrovna měla tento výrobek doma, takže jsem mohla porovnat složení a zjistit, že se docela značně liší. Na rozdíl od parabeny nadupané Baley, mléko od Synergenu žádné parabeny neobsahuje. Co se týče aplikace, krém je dost hutný, mastný a špatně se rozmazává. Také docela trvá, než se vsákne do pokožky. Výsledkem je ale skutečně hodně vyživená, zjemněná a hydratovaná kůže, takže za ten efekt to rozhodně stojí. Sliby z obalu, že se mléko vsakuje do 1 minuty a nezanechává mastný film jsou sice báchorky z říše fantazie, ale tyhle nedostatky jsem ochotná výrobku odpustit, protože v boji se suchou pokožkou vítězí na celé čáře. ...

Rok s třináctkou na konci

Je skoro za námi, ten rok s třináctkou na konci… Už teď jsem si jistá, že na něj budu ráda vzpomínat. Na rok, kdy jsem si našla první opravdovou seriozní práci. Na rok, kdy jsem se spoustou pochybností, ale přesto pevně rozhodnutá, tu práci opustila. Na rok, kdy mě podruhé v životě okouzlil Londýn. Na rok, kdy jsem si splnila jeden ze svých největších snů a prošla se po přechodě před nahrávacími studii na Abbey Road! Na rok, kdy jsem shlédla (skoro) všechny Bondovky :-)! Na rok, kdy jsem po dlouhé době zase viděla svýho bráchu v Čechách. Na rok, kdy přišlo tropické léto. Na rok, kdy mi vyšel můj první článek v novinách. Na rok, kdy jsem si našla novou práci… ...