Prosincové počtení

Tak jsem se těšila, kolik toho přes Vánoce přečtu, a zatím skutek utek :D. Svátky sice ještě nejsou u konce, ale už teď vidím, že společenské povinnosti mi nedovolí dobrat se alespoň u některé z mých rozečtených knížek ke zdárnému konci. Budete si tedy muset vystačit s tituly, které jsem přelouskala ještě před Vánocemi :-). George Bernard Shaw - Pygmalión Po delší době u mě zakotvila také jedna divadelní hra. Musím ale říct, že mě slavný Pygmalión příliš nevzal za srdce. Hra nese název podle pověsti o řeckém sochaři, jenž vytvořil sochu tak krásnou, že se do ní zamiloval a na bohyni Afrodité jí vyprosil řeč a život. Těžko říct, proč si vybral dramatik zrovna tento název, protože mně přišel profesor Higgins jako příšernej protiva bez kapky citu a úcty :D. Tak či tak Pygmalión určitě patří mezi divadelní hry, které je lepší vidět přímo na prknech - psaná podoba nedokáže nahradit komiku mluveného slova, na které pravděpodobně celý příběh stojí. ...

Prosincová spotřeba

Tak co vám letos Ježíšek donesl za kosmetiku :)? Deodorant “Květ bavlníku z Indie”, Yves Rocher Ve snaze dopřát svému tělu zase nějakou přírodnější kosmetiku zakoupila jsem v YR tento deodorant. Příjemně a čistě voní a přestože je na můj vkus dost tekutý a pomalu se vstřebává, nedělá fleky na oblečení. Složení je skutečně přírodní - nenajdete v něm žádné živočišné složky, alkohol, parabeny a hlavně žádné hliníkové soli. A právě absence hliníku je asi tím hlavním důvodem, proč tento deodorant moc dobře nefunguje. V červencových tropických hicech naprosto fatálně selhal - nejen že pocení ani trochu nezabránil, ale navíc ani nedokázal přebít zápach potu a takový výrobek je prostě k ničemu, ať je přírodní sebevíc. V chladnějších dnech jsem ho vzala na milost, ale celkově mám z tohoto deodorantu dost rozpačité pocity. Hliník nebo příroda? Toť otázka :-)… ...

Oříškovo-čokoládové cookies

Tento recept mi poněkud pozvednul mé nízké pekařské sebevědomí. Abyste rozuměli - peču mnohem častěji, než by se z příspěvků ve Studentské kuchařce mohlo zdát. Většinou však své dílo nepovažuju za dostatečně reprezentativní (a kolikrát ani ne za dostatečně poživatelné :D), abych ho mohla vystavit vašim zrakům. Tentokrát mi však štěstí přálo a já vytáhla z trouby skvost. Pojďte si ho upéct se mnou ;-)! 180g změklého másla 1 hrnek hnědého cukru 2 malá vejce 50ml mléka 2 hrnky hladké mouky 2 lžičky prášku do pečiva 1/2 lžičky skořice špetka soli 1/2 hrnku nahrubo nasekaných oříšků (lískových, arašídů, pistácií…) 1/2 hrnku rozinek 8 kostiček hořké čokolády Troubu si předehřejeme na 190°C a plech si vyložíme pečícím papírem. Změklé máslo utřeme s cukrem, vejci a mlékem, přimícháme mouku, prášek do pečiva, sůl a skořici. Do těsta přidáme oříšky a hrozinky a pro gurmány také nahrubo nasekanou čokoládu. Na plech lžící naneseme kopečky těsta ve vzdálenosti 4-5 cm (jinak by se nám cookies slepily k sobě). Dávka těsta mi vyšla přesně na 3 plechy po 12 sušenkách. Samozřejmě můžete dělat cookies i menší a budete jich pak mít víc :-). Pečeme ve vyhřáté troubě do zlatohněda cca 10-12 minut. ...

Bramborové měsíčky se zeleninovou salsou

Recept inspirovaný magazínem Ona Dnes (s mými lehkými úpravami). Rychlý, zdravý a výborný :-)! cibule/jarní cibulka 4 rajčata 1 lilek olivový olej balsamikový ocet čerstvé bylinky dle chuti brambory sůl a pepř 2 lžíce sezamových semínek Nejprve si předvaříme brambory nakrájené na měsíčky. Mezitím si připravíme zeleninovou salsu - cibuli nakrájíme na kostičky, rajčata a lilek na drobné kousky. Cibulku orestujeme na lžíci oleje, přidáme rajčata a lilek a společně s trochou balsamikového octa povaříme asi 3-5 minut, aby se odpařila část tekutiny. Necháme vychladnout a přimícháme nasekané bylinky. Předvařené brambory vyskládáme do zapékací misky, promícháme se 4 lžícemi olivového oleje, solí, pepřem a posypeme sezamovými semínky. Pečeme v troubě vyhřáté na 200°C asi 30-40 minut. Podáváme se zeleninovou salsou. ...

Listopadová spotřeba

Příznivci kosmetických příspěvků - jásejte! Tentokrát to bude docela nálož :D! Čistící pleťová voda, Amica Nastal čas dopřát si zase trochu retra od Alpy :D. Ani v této pleťovce pochopitelně nechybí alkohol, ale navzdory tomu se tentokrát typický odér nekonal. Celkově mi přijde tato modrá řada rozhodně nejméně “agresivní”, i když očnímu okolí se s ní i nadále vyhýbám jako čert kříži. Čistící účinky jsou ovšem jako obvykle výborné. ...

Listopadové počtení

Listopad už se nám pomalu chýlí k závěru, a tak je čas na pravidelný souhrn mého čtiva za uplynulý měsíc. Knih se mi tu poslední dobou kupí víc než dost a já je vůbec nestíhám číst. Tak se aspoň máte na co těšit do budoucna :-)… Iva Pekárková - Láska v New Yorku Sedm povídek souboru Láska v New Yorku spojují kulisy americké metropole i poněkud pochmurná témata a leckdy také tragické vyústění. Přestože Iva Pekárková píše čtivě a její příběhy většinou někam směřují, řadí se u mě k početné skupině současných českých autorů, s nimiž se dá celkem obstojně ukrátit dlouhá chvíle v tramvaji, ale po dočtení jejich knížek ve vás nic zvláštního nezůstane. ...

Naschmarkt

Náš poslední den dovolené byl tu! Plán zněl jasně: musíme vidět Naschmarkt! Kulturní památky, kostely, radnice, zámky… to je ve všech městech tak trochu stejné, ale my se těšili na místo s atmosférou, kterou jen tak někde nezažijete. Oba průvodci, které jsem ulovila v knihovně, nám návštěvu Naschmarktu vřele doporučovali. Jedná se o obrovský pruh stánků a restaurací, který se rozkládá v dálce přes 500 metrů nedaleko Karlsplatzu. Je to na první pohled gurmánský ráj :-). Najdete tu všechny možné druhy ovoce i zeleniny (i takové, o kterých jste nikdy neslyšeli a o kterých jste si mysleli, že vůbec neexistují :D), koření všech možných i nemožných druhů, maso, ryby, mraky různých sýrů, lahůdek, pomazánek, sladkého i slaného… všude tolik lákadel - a to máme rádi :D! Je to místo, kde se dá bez problémů strávit celý den. ...

12.11.2013 · Toulky · Janie

Zpátky v civilizaci

V neděli ráno se naplnila předpověď počasí věštící déšť. Museli jsme tedy uznat, že v tomto ohledu jsme měli velkou kliku - v nepříjemném dešti bychom si jen stěží mohli užít všechna místa, která jsme tu navštívili, snad jen s výjimkou termálních lázní ;-). Dnes už nám ale upršené počasí náladu pokazit nemohlo. Těšili jsme se na návrat do civilizace. Nechali jsme si od “domácích” ještě poradit nějaké zajímavé místo, kde bychom se mohli zastavit po cestě do Vídně, a po desáté hodině jsme vyrazili. ...

11.11.2013 · Toulky · Janie

Wasserlochklamm

Soutěska Wasserlochklamm je prý jednou z nejúchvatnějších hříček přírody v Rakousku. Přesto se na ni v průvodcích na internetu docela zapomíná a kdybychom na její návštěvu nedostali tip od naší “domácí”, asi bychom se ochudili o vůbec nejkrásnější zážitek naší dovolené. Vodopády najdete kousek od údolí, kterým se vine průzračná modrozelená voda řeky Salzy. Zaparkovat můžete ve vesnici Palfau přímo u restaurace a pokladny. Tím se dostáváme k další výhodě cestování po sezóně :) - Wasserlochklamm je oficiálně přístupný pouze do října. Když jsme přijeli my, pokladna už byla zavřená, nicméně turniket se dá celkem bez problému přelézt a vzhledem k tomu, že směrem od vodopádu se trousily skupinky lidí, usoudili jsme, že to můžeme risknout a následovat jejich příkladu ;-). Odpoledne se nám opět hezky vyčasilo a vysvitlo sluníčko, i když to na fotkách asi není moc poznat (v soutěsce bylo poměrně šero). Turistická značka vás nejprve chvíli vede po břehu Salzy, poté zabočí do lesa a přivede vás k potůčku, u něhož už začínáte stoupat soutěskou vzhůru k vodopádům. ...

10.11.2013 · Toulky · Janie

Výstup na Hochkar

Plán na následující den byl dlouho nejasný. Nakonec jsme se ale rozhodli pokořit alespoň jeden z místních vrcholů a prohlédnout si ta překrásná panoramata. Našim cílem se stal Hochkar - nachází se zde největší lyžařské středisko v Dolním Rakousku, v tuto dobu pochopitelně ještě opuštěné. Hned na úvod nás čekal pořádný výšlap. Vrcholek se dá zdolat opět různými cestami - my jsme si zvolili tu zcela přímočarou, přímo po sjezdovce (a že to nebyl žádný kopeček pro děti, to asi nemusím vysvětlovat). Výstup byl skutečně poměrně náročný, a tak nám přišlo vhod odpočívadlo v půli cesty, kde jsme doplnili energii tyčinkou a na chvíli si odpočinuli. Zde nás překvapil jakýsi rakouský páreček, který se znenadání vynořil přímo za našimi zády (pod převisem vedla ferrata) :-). Alespoň jsme je mohli hned zneužít a nechali si od nich vyrobit společné foto :-). ...

09.11.2013 · Toulky · Janie