Seznámení s Paříží

Vím, že někteří už na tento příspěvek netrpělivě čekáte a já se stále neměla k činu. Dovolila jsem si vytvořit na blogu novou rubriku, speciálně věnovanou Francii. Stejně jako v případě mé zaoceánské cesty mám pocit, že si to tato země zaslouží. A jistě ani nemusím dodávat, že fotek i zážitků jsme si odsud přivezli celou řadu, takže vás čeká hodně článků na pokračování :-)… Cestu do Francie jsme si vysnili už dávno, původně jako odměnu za Péťovy inženýrské státnice, které se ale nakonec odehrály až koncem léta, a tak jsme Francii museli o rok odložit. Když jsem úspěšně odstátnicovala i já, prázdninovým plánem jsme si pořád nebyli úplně jistí. Brašule, kterému práce nedovolila přiletět na moje promoce, mi jako odškodné nabídnul prázdninový azyl v americké metropoli, ale všechno se to semlelo moc narychlo a my si nebyli jistí, jestli bychom to zvládli dobře naplánovat. Nakonec to okolnosti tak nějak všechno rozhodnuly za nás a my dali přecejen přednost našemu původnímu plánu - prázdninám v Paříži. Hodně nás navnadily také zážitky z BlogHýsku :-). ...

Srpnové kosmetické vychytávky

Nechci být poslem špatných zpráv, ale léto se nám pomalu, leč jistě, chýlí k závěru… Tento článek je takovým malým shrnutím výrobků, které mi byly věrnými pomocníky skoro po celé prázdniny a myslím, že většina z nich mi bude dělat společnost i na podzim :-). Lak na nehty Nude Glam, Essence (odstín 07 - café olé) V poslední době jsem si tyhlety nude barvičky na nehtech hodně oblíbila. Vypadá to pěkně, elegantně a upraveně a hlavně není hned poznat, jak se lak odlupuje a oprýskává. Není to sice žádný velký odvaz, ale nějak asi přicházím do věku, kdy už nepotřebuju všechno zářivě barevné a třpytivé nebo naopak rebelsky temné :D. Stejně jako většina ostatních laků od Essence, ani tento se nevyznačuje žádnou extra trvanlivostí. Vydrží mi na nehtech pěkný zhruba 4 dny, ale vzhledem k té ceně to myslím není tak špatný. ...

Snídáme s Mixit

Dneska to bude trošku reklama, ale dobré české nápady se musí podporovat ;-)! Popravdě řečeno nejsem moc snídaňový typ. Vím, že to není zdravé, ale nejsem prostě poránu schopná dostat do sebe nějaké pořádné jídlo. Leda tehdy, když vstávám pozdě, ale tomu už se neříká snídaně, že… Odjakživa jsem ale velkým příznivcem cereálií a müsli, na gymplu jsem je konzumovala opravdu ve velkém a už několik let jsem hrdým členem Emco clubu :D… Müsli a jogurt/mlíko+med jsou nesmrtelnou kombinací, a když nemám ve skříni pikslu cereálií, jsem nesvá :D. ...

Co má společného Alchymista a Bohyně v domácnosti?

Dneska přicházím s poněkud netradičním příspěvkem do úryvkové rubriky. V poslední době jsem přečetla 2 knížky, na první pohled od sebe na hony vzdálené, ale v podstatě s naprosto totožnou myšlenkou. Coelhova Alchymistu asi nemusím nijak sáhodlouze představovat. Jedná se o jeden z nejslavnějších světových bestsellerů, který vypráví o pasáčkovi ovcí, na jehož příběhu autor demonstruje, že člověk by se neměl bát opouštět životní jistoty ve jménu plnění svých snů. Chlapec Santiago se rozhodne za sebou zanechat svou zemi i celý svůj dosavadní život a vydává se do pouště najít poklad, o kterém se mu zdál sen. Pro většinu lidí bláznovství a pošetilost, co myslíte? Koneckonců i mně v knížce nejvíce chyběla přijatelná míra uvěřitelnosti, i když samozřejmě chápu, že tady nejde tak úplně o ten příběh, který je vlastně jen pohádkou. Mnohem důležitějším poselstvím, které knížka nese, je apelace, aby lidé nezavírali oči před nečekanými možnostmi a šancemi a aby se nebáli vpustit do svého života něco nového. V tomto směru je Alchymista určitě inspirujícím počtením. Přesto si nemůžu pomoct a skepticky pravím - v životě to zdaleka není takto jednoduché a ne vždy může člověk všechno opustit a jít si plnit svůj “osobní příběh”. Nebo snad ano :)? ...

Losos s olivovými bramborami

Slíbila jsem příval nových receptů, a tak tu máme pokračování, tentokrát na rybí téma O:-)… filety z lososa nové brambory 1-2 hrsti oliv bylinky dle chuti (rozmarýn, tymián, majoránka, bazalka…) sůl, pepř šťáva z půlky citronu 7 lžic olivového oleje Nejprve si připravíme přílohu. Brambory oloupeme, omyjeme a 10 minut povaříme v osolené vodě. Poté scedíme, větší brambory přepůlíme a dáme na plech nebo do zapékací mísy. Přidáme k nim olivy, bylinky, osolíme a opepříme. Citronovou šťávu smícháme s olejem a vlijeme k bramborám. Pečeme 40 minut při 220°C. Než se nám brambory upečou, připravíme si lososa. Filet můžeme jen polít šťávou z citronu a dochutit kořením na ryby. Já jsem lososa dělala na pánvičce a ke konci jsem na každý kousek ještě položila plátek sýra, který se hezky roztekl. Na závěr už stačí jen dozdobit talíř něčím zeleným a podávat :)… ...

Buffalo kuře a salát s medovým dressingem

…aneb i obyčejné dny si zaslouží neobyčejný oběd :-). Opět mě chytla vařící mánie, takže pokud bude čas, Studentská kuchařka se nám zase zaplní nějakou novou inspirací ;-)! Na kuře budeme potřebovat: 2 kuřecí stehýnka 4 lžíce olivového oleje 2 lžíce balzamikového octa 1 lžíce sladké papriky 1 lžíce worcesterské omáčky 2 lžičky soli 1 lžíce sušeného tymiánu 3 lžíce medu Všechny ingredience (krom stehýnek samozřejmě :D) smícháme ve větší míse do marinády a na 3 hodiny do ní uložíme maso. Poté stehýnka i s marinádou přendáme do pekáčku nebo zapékací misky a při 180° pečeme zhruba hodinu. Mezitím si můžeme jako přílohu připravit salát. Na ten si přichystáme: ...

V Koryčanech

Onehdy jsem se tu zmínila, že jednu prázdninovou neděli jsme strávili na výletě v Koryčanech u Franty na chatě. A protože jsem dnes stahovala fotky do počítače, rozhodla jsem se, že se podělím o pár snímků. Koryčany jsou moje srdcovka a místo, kde se vždycky ráda vykoupu v kašně (haha) :D… Protentokrát se koupel nekonala - od rána to totiž vypadalo na pěkný déšť. Byla jsem docela překvapená, jak jsou Koryčany od Brna blízko - je to dokonce blíž než k nám domů :D. Za hodinku jsme už byli na místě, přivítali se s Frantou a jeho rodinou a taky s naší novou čtyřnohou kamarádkou Terezkou :-). Terezka se s námi skamarádila velmi rychle. Stačilo, aby párkrát zahřmělo, a už jsem ji měla na klíně :D. Chudinka se celá klepala strachy a hledala u mě úkryt. ...

09.08.2012 · Toulky · Janie

Kterak jsme malovali zeď

Prázdniny jsou naprosto ideální dobou pro kreativní řádění. My si letos nasadili malířské čapky a oprášili své výtvarné schopnosti :D. Původně jsme měli v plánu přes léto vymalovat celý pokoj na bílo a do barvy se pustit až někdy časem. Nakonec jsme ale usoudili, že bílá ještě nějaký čas počká :). Na Mobitexu jsme na jaře dostali vzorkovník barev od Primalexu a už dlouho jsme měli vybráno několik favoritů ve žlutooranžovém odstínu. Nakonec to vyhrál “tmavý šafrán”. Nechali jsme si v OBI poradit co a jak, nafasovali malířské náčiní a vrhli se na to. Jestli máte v plánu taky nějaké barevné řádění na zdi, můžete se do toho pustit s námi. Budete potřebovat: ...

Nekonečný příběh

“Fantazie nemá hranice…” Co se vám vybaví, když se řekne “film mého dětství”? Pro mě je to jednoduchá otázka. “Nekonečný příběh” je jedním z vůbec prvních filmů, na které si pamatuju. Strýc nám ho pouštěl na videu v době, kdy tahle technika (stejně jako my s bráchou :D) byla téměř ještě v plenkách. Video u strýca, to pro nás byl vždycky velký zážitek! Zejména tenkrát, když nám pustil film “Panna a netvor” od Juraje Herze a já s brekem utekla :D! Strýc nás holt zoceloval už odmala - bůhví, odkud pramení má láska k hororům 8-) … ...

Stieg Larsson - Dívka, která kopla do vosího hnízda

Ano, já vím, vím, že jsem ostuda. Už dva měsíce mi ta knížka leží na nočním stolku a já nebyla schopná ji přečíst. Dokud jsem neodstátnicovala, měla jsem samozřejmě přísný zákaz se na ni byť jen podívat, ale od té doby už pro mě není žádné omluvy - dočetla jsem ji zkrátka až teď :D. Co vám mám povídat, bylo to super! Larsson je mistrem v udržení napětí a přesně ví, jak ho má čtenáři dávkovat. Dívka, která kopla do vosího hnízda je jedno velké gradující finále. Hra, která se rozehrála ve druhém díle, spěje ke svému nezvratnému konci a čtenář nedočkavě sleduje, jestli v příběhu Lisbeth Salanderové zvítězí spravedlnost nebo důmyslně organizovaná síť podvratných živlů… I v závěru knihy, kdy už se zdá, že se všechno v dobré obrací, nám Larsson přivodí poslední infarktové stavy a strach o životy hlavních hrdinů, než nám konečně dovolí s úlevou vydechnout. ...